Vývoj dýmkaření #3: Jak to vidí Dalibor Burík

Zeptali jsme se významných českých i zahraničních osobností z oblasti vodních dýmek na stěžejní otázky ohledně dýmkařské minulosti a budoucnosti. Téma je na pokračování, v každém článku najdete vyjádření jedné osobnosti.

---

Dnes odpovídá... Dalibor Burík

1. Jak hodnotíš vývoj dýmkaření a obecně celého dýmkařského průmyslu za uplynulých deset let?

Ve sféře dýmkaření za posledních 10 let zažíváme něco, co se dá popsat jako zlatý věk. Dýmkařský průmysl zažívá neskutečný boom a stále nabírá na obrátkách. Pryč jsou doby, kdy jste museli dýmky hledat v tmavých zákoutích zapadlých čajoven. Dýmky se obecně dostávají mezí více lidí a stávají se i cool prvkem při každodenní masáži různých influencerů na moderních sociálních sítí. No řekněte sami, napadlo by vás před 10 lety, že někdy uvidíte zlatou mládež, internetové Barbie, nebo známe osobnosti, jak si fotí selfíčka u dýmky?

Dalibor Burík je odborníkem na nabíjení korunek. Svoje zkušenosti předává dál také na svých školeních. Foto: archiv Dalibor Burík  

Kde se ale vzal tenhle překotný vývoj? Díky rozšíření dýmek do nových částí světa se k původně tradičně zaměřenému odvětví dostali také noví nadšenci. Některé tento koníček uchvátil natolik, že ho postupně transformovali ve svou obživu a začali trochu experimentovat. Díky nevelké vázanosti k původním tradicím pak začali přicházet s věcmi, které do té doby zůstávali dlouho bez většího vývoje. Přišly tak první pokusy o moderní lounge a vodní dýmky začaly na stůl doprovázet i jiné produkty než čaj.

Větší konkurence a tlak na kvalitu

Techničtěji zaměření jedinci se začali více zaobírat celkovým principem fungování vodní dýmky a začali si hrát s jednotlivými detaily. Díky těmo hrátkám spatřil světlo světa například Kaloud Lotus, který byl pro dýmkařský svět nečekanou revolucí, posunul ho o mílové kroky vpřed a motivoval další výrobce a hračičky k tomu, že i zde je stále co objevovat. Celkově dostupnější technologie pak umožnily výrobcům vytvářet zajímavější produkty s využitím modernějších materiálů. Díky zvyšujícímu povědomí zákazníků a vzrůstající konkurenci je zde pak i tlak na kvalitu, a tak výrobci nově více řeší i jednotlivé materiály či individualizaci. Experimenty nám přinesly také spoustu různých designů korunek a udělaly z původně prostého vložení tabáku do korunky pomalu až zvláštní vědecké odvětví s nutností získání několika titulů pro jeho pochopení. Už teď aby se v tom člověk ztratil… Skokovým vývojem naštěstí prošla i sociální média. Nyní tak pro dýmkaře není problém sdílet své zkušenosti a nabírat informace o nových trendech v komunitě stejně postižených lidí. Vznikla spousta různých platforem, blogů, diskusních fór i dalších komunit, které se starají o lokální rozvoj dýmkařské scény.

Pomalu dostáváme české dýmkaření do celého světa

V současné době je tak situace pro dýmkaře neporovnatelná s tím, co jsme zde měli před 10 lety. Nikdy dříve jsme neměli takový výběr dýmkařského vybavení, ani tabáků. To je pro většinu skvělá zpráva, ale má to i své stinné stránky. Je totiž o mnoho složitější se udržet v centru dění. Dýmkařské vybavení nově rychle zastarává, stává se mnohdy nežádoucím, až opovrhovaným. Mimo vyšších investic jednotlivých dýmkařů, pro které je to srdcový koníček, se situace komplikuje především podnikům. Pokud chtějí udržet klientelu, musí se vyvíjet s tímto trendem a svým zákazníkům zpřístupňovat nové věci, nové vybavení, se kterým také musí umět zacházet. Role dýmkaře-profesionála se tak vyvinula z relativně jednoduše zvládnutelné brigády pro každého do profi záležitosti pro otrlé. Každou dýmku znalí zákazníci v detailu hodnotí a nic není odpouštěno. Z dýmkaře se tak stává kouzelník, který musí bezustání přemýšlet na vhodně zvoleném poměru jednotlivých chutí, nově odhadovat požadovanou sílu a většinou slepě hádat možné preference daného zákazníka. Aby toto zvládnul, musí znát vlastnosti různých korunek, tabáků, různé druhy nabíjení a jejich vliv na konkrétní tabáky. Naštěstí si tento trend uvědomují i sami prodejci a další subjekty. Ty tam jsou tak doby, kdy vám v dýmkařských obchodech nedokázal nikdo moc poradit. Není problém od prodejců získat cenné rady, mnohdy i zajímavé informace v rámci jejich blogů a díky poptávce nám zajišťují dostupnost lepšího a lepšího vybavení. K dispozici je i spousta různých workshopů a kurzů pro pochopení alchymie moderní přípravy vodních dýmek, nebo i konzultace pro založení celých podniků a projektů. Zažili jsme i první dýmkařské veletrhy v naší malé domovině a pomalu dostáváme české dýmkaření do celého světa.

Značka franchisových dýmkáren Czech Hookah Club vznikla v roce 2017. Dalibor Burík je jedním ze zakladatelů. Foto: archiv Dalibor Burík

2. Jak teda podle tebe bude dýmkaření vypadat v roce 2030? Co říká tvoje věštecká koule?

Vždy jsem se považoval spíše za střízlivého realistu. Věřím sice v další skvělý růst v následujících letech, ale vše dobré jednou končí. Můžeme se jistě těšit na nepřeberné množství nových značek a druhů tabáku. Stávají se z nás gurmáni, a firmy na to ochotně reagují se snahou přijít s co nejzajímavějším nebo i nejšílenějším produktem. Stejný styl očekávám v rámci samotných vodních dýmek a příslušenství. Lidé se nebojí utrácet více a více za co nejzajímavější produkty. Trendem tak bude luxusně a moderně vyhlížející zboží, nebo různé limitované edice – stávají se z nás sběratelé.

Čekají nás krušné časy

Už nyní se také objevují střípky dalších stupínků v dýmkařské evoluci. Moderní sběr různých dat nabírá na obrátkách a u projektu jako je manapipes tak bude jistě zajímavé sledovat další rozvoj. Skloubení moderních technologií s dýmkařením bude na denním pořádku, a tak produkty typu českého elektronického uhlíku HookaMonk mohou dosáhnout prvních větších úspěchů. Na stranu druhou se obávám vývoje legislativy. Již nyní jsme byli nuceni jednou bojovat za udržení dýmkařských podniků (děkujeme Jindřichovi a dalším za probdělé noci při prosazování výjimky, bez vás bychom dnes v ČR s dýmkařením skomírali!) a další iniciativy zákonodárců jsou vidět po celém světě – od tlaku na zákaz prodeje ochucených tabáků, přes neúnosné zvyšování daňové zátěže, až po úplný zákaz podávání vodních dýmek v některých zemích. V tomto směru nás jistě čekají krušné časy a neúporný boj se státním molochem. Co bude na jeho konci si nikdo nyní netroufá odhadovat a snad se jednou naše vnoučata nebudou podivovat nad tím, co to vůbec je ta prapodivná „vodní dýmka“.

---

Kdo je Dalibor Burík? Spoluzakladatel franchisové značky dýmkáren Czech Hookah Club, jeden z autorů a přispěvatelů dýmkařského blogu HookahWeek, dýmkařský odborník a recenzent.